Nejpěstovanější odrůdy vína v ČR

Ať už přijedete k nám do Nosislavi na degustaci, nebo si jen tak povídáme o víně, dříve či později přijde řeč na to, co se u nás vlastně pěstuje nejvíc. Moravské a české vinice mají svou specifickou tvář. Nejsme Burgundsko ani Nový Zéland. Máme tu odrůdy, které k našemu podnebí historicky patří, ale i takové, které se sem dostaly spíše historickým vývojem a také díky změně klimatu. Jaká jsou tedy reálná čísla a jak si stojí naše vinice pod kopcem Výhon v porovnání s celostátním průměrem?

Jednoduchá odpověď na to, co se u nás pěstuje nejvíce

Nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice je dlouhodobě Veltlínské zelené, těsně následované Müllerem Thurgau a Ryzlinkem rýnským. Z červených odrůd u nás historicky kraluje Svatovavřinecké a Frankovka. Celkově jsme ale jasně zemí bílého vína – bílé odrůdy u nás tvoří více než 70 % všech vysázených vinic.

Bílá klasika, která nestárne

Když se podíváme na statistiky podrobněji, vidíme, že i přes různé trendy si Morava drží svůj základ. Veltlínské zelené je stálicí, která umí dát jak lehká, pitelná vína na letní odpoledne, tak i velká, minerální vína s potenciálem k archivaci. Ve Vinařství Válka se snažíme pracovat s odrůdami, kterým naše specifické vápencové a sprašové podloží v Nosislavi svědčí nejlépe. Proto u nás hraje prim například Ryzlink vlašský, Chardonnay nebo Pálava. Sázíme na to, co do naší přírody přirozeně zapadá, protože v bio režimu si nemůžete dovolit pěstovat odrůdu, která se na dané místo nehodí a neustále by trpěla chorobami.

Pohled vinaře: Statistiky jsou jedna věc, ale realita druhá. Všichni víme, jaký boom u nás zažívá Pálava. Lidé ji milují, často ale jen proto, že je prvoplánově navoněná a plná zbytkového cukru. Já si myslím, že dělat z Pálavy přeslazené kompoty je škoda. Mnohem víc mě baví ukázat lidem poctivý, nasucho udělanou Pálavu a nebo klidně i Oranžovou. Nebo pak Vlašák či Veltlín. To jsou odrůdy, které zrcadlí moravský terroir daleko upřímněji. A co se týče neprávem podceňovaného Müllera Thurgau – často se na něj kouká skrz prsty jako na „podřadné“ víno, ale když máte staré keře a neženete to na obří výnosy, dokáže Müller překvapit krásnou mineralitou a pitelností.

Červená vína a mýtus o studené Moravě

Jak už bylo řečeno, červeným odrůdám vévodí Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. Tradiční moravské červené bylo dříve vnímáno spíše jako lehčí, s vyšší kyselinou, zkrátka nic pro milovníky těžkých jižanských vín. I když pokud bude vinař chtít, i taková vína se u nás už dnes dají velmi snadno vyrobit. Jen je pro spoustu vinařství tento styl nežádoucí. Klima se mění, teploty stoupají a slunečních dnů máme na svazích Výhonu dostatek. Díky tomu dokážeme i z našich vinic dostat skvěle vyzrálé hrozny Frankovky nebo dokonce Cabernet Sauvignonu, které pak mohou dlouhé měsíce zrát v dubových sudech.

Pohled vinaře: Často slýchávám takové to rýpnutí: „Na Moravě umíte bílé, ale červené si radši koupím ze Španělska.“ To je podle mě už docela přežitek. Jasně, nikdy nebudeme dělat džemovitá, těžká vína se 15 % alkoholu, co chutnají jak povidla, ale ne proto že to nejde, ale proto že nechceme. A to je dobře! Naše červená vína – když je nenecháte přetížit úrodou a dáte jim čas v sudu – mají neskutečnou eleganci, ovocnost a strukturu. Dobrá moravská Frankovka se pije sama a nebudete po ní usínat u stolu. Je prostě rozdíl pít víno s 12 nebo 15% alkoholu. Jsem na naše červená hrdý a mrzí mě, když je někdo předem odepíše jen kvůli starým předsudkům z devadesátek.

Budoucnost: PIWI odrůdy a návrat ke kořenům

Poslední roky celostátními statistikami míchají také takzvané PIWI odrůdy (rezistentní kříženci), jako jsou Hibernal nebo Solaris. Jsou odolnější vůči houbovým chorobám a do budoucna dávají velký smysl právě pro ekologické vinohradnictví. Ve Vinařství Válka se k inovacím neotáčíme zády, ale zároveň věříme, že gró spočívá ve zdravé půdě, absenci herbicidů a ruční práci. Ať už je odrůda zapsaná na prvním nebo dvacátém místě v republice, pokud k ní vinař přistupuje s respektem k přírodě a nesnaží se její charakter zabít ve sklepě hromadou aditiv, odvděčí se mu skvělým vínem.

Pohled vinaře: Ve finále je mi vlastně jedno, jestli je nějaká odrůda nejpěstovanější v republice, nebo jde o zapomenutý lokální unikát. Zásadní je, jestli to víno dělal někdo s láskou k řemeslu a k té půdě pod nohama. Průmyslově vyrobený Veltlín z gigantické fabriky vás bude nudit. Ale ten samý Veltlín z malého, opečovávaného vinohradu, kvašený spontánně bez přidaných kvasinek, vám může vyrazit dech. Pijte to, co vám dává smysl a co vás baví, ne to, co káží tabulky.

Budoucnost moravského vinařství

Obecně se ale dá také tvrdit, že pokud se má Morava někdy zařadit do světového vinařství, je složení odrůd v podstatě dáno co dává a nedává smysl pěstovat. Rozhodně to nejsou sladká vína a rozhodně to není 15 různých odrůd na každé vinařství. Pokud by někdo chtěl vyvážet například Chardonnay do světa, musí ho umět udělat levněji než Austrálie a zároveň lépe než Francie a to se vinaři na 99% nepovede. Smysl pak dává jednoznačně odrůda jako je Pálava, Vlašák nebo Frankovka, jsou to dlouhodobě odrůdy, které jsou pro nás tak naprosto unikátní, že ve světě nemají příliš moc konkurence. A to je jediná cesta.