Je pozdní sběr něčím lepší?

Taky jste zmatení z pojmů jako “pozdní sběr”, “výběr z hroznů “nebo “výběr z bobulí”? Myslíte si, že vína s označením pozdní sběr se sbírají pozdě? Nebo že se při výběru z bobulí vybírají jednotlivé bobule? Nebo snad že tato vína jsou lepší než ostatní?Není to tak!

Existují dva mezinárodní systémy dělení vín – tzv. Germánský systém a Románský systém. V České republice a dalších zemích střední Evropy se vína zatřiďují na základě obsahu přírodního cukru hroznů při jejich sklizni – tzn. podle Germánského systému. Tento systém Vám v zásadě říká jediné: Jaká byla cukernatost hroznů při sklizni, ale nic Vám nemusí říkat o kvalitě ani o stylu.

Základní kategorií tohoto systému je víno stolní (dnes už se používá pouze označení “víno”), které má 11 stupňů cukernatosti – to znamená že na 100l hroznové šťávy připadá 11 kg přírodního cukru. Toto víno smí být vyráběno z hroznů států Evropské unie a na lahvi nesmí být uvedena odrůda.

Další kategorií je Moravské/České zemské víno s minimální cukernatosti 14 stupňů. Nenechte se ale zmást tím, že Moravské zemské víno = 2. nejnižší kategorie. Tato vína se smí vyrábět pouze z hroznů České republiky – Moravské nebo České vinařské oblasti. Do této kategorie můžou spadat jak vína zcela základní, tak i vína v řádu několika set korun až tisíců, pokud se vinař rozhodl své víno nezatřídit do vyšší kategorie. Tedy v této kategorii najdete vína opravdu levná, ale zároveň ty nejlepší vína co v ČR máme budou často také moravské zemské víno. Podstatné je, abyste věděli od koho víno kupujete a neřídili se pouze podle přívlastku.

Po Moravském zemském víně přichází na řadu vína Jakostní s minimální cukernatosti 15 stupňů a Jakostní vína s přívlastkem. Přívlastků máme celkem pět – Kabinetní, Pozdní sběr, Výběr z hroznů, Výběr z bobulí, Výběr z cibéb.

Kabinetní – min. cukernatost 19°
Pozdní sběr – min. cukernatost 21°
Výběr z hroznů – min. cukernatost 24°
Výběr z bobulí – min. cukernatost 27°
Výběr z cibéb – min cukernatost 32°

Aby víno mohlo na své etiketě nést název jednoho z výše uvedených přívlastků (vč. jakostního), musí projít tzv. deklarační zkouškou. Hrozny musí pocházet z vinice registrované v ČR, veškeré údaje o výnosu a hodnoty cukernatosti jsou kontrolovány ihned po sklizni. Hotový produkt pak vinař pošle na chemický rozbor a víno je následně posuzováno degustátory, zda po senzorické stránce odpovídá deklarované kategorii. Tito degustátoři pak posuzují především to, zda je víno čisté, není vadné, ale tedy zda vykazuje vlastnosti typické pro danou odrůdu či ročník sklizně. Pokud komise uzná, že víno odpovídá odrůdě, ročníku i přívlastku, teprve pak může vinař na etiketu tento údaj uvést. Může se ale také stát, že komise víno z jakéhokoli důvodu nezatřídí a to například i z důvodu, že je víno třeba netypické. Přesto, že jste splnili cukernatost, máte to z registrované vinice, takže to víno prostě je na 100% výběr z hroznů, i tak Vám to nedává právo to napsat na láhev. Proto vinaři, kteří s tímto systém nesouhlasí, tak vína nezatřizují, protože tento systém nedává v dnešní době smysl. U stále více oblíbené kategorie naturálních vín se však s přívlastky nesetkáte, je to proto, protože na vína nefiltrovaná neexistují tabulky, proto všechna vína naturálního charakteru nejdete vždy jen v kategorii Moravského zemského vína.

Všechny výše zmíněné přívlastky nám pouze udávají, kolik přírodního cukru bylo obsaženo v hroznech, ale neříkají nám nic o kvalitě vína ani o tom, zda se bude jednat o víno suché nebo sladké, nebo zda nám víno bude nebo nebude chutnat. Proto se při výběru vína nedívejte na to, jaké má přívlastky, ale zaměřte se na to co vám chutná, jestli pijete radši vína lehčí nebo naopak plnější, aromatická či lehká, ovocná či kořenitá, atd.

U států jižní Evropy a velkého zbytku vinařského světa se vína dělí na základě Románského (apelačního) systému. V těchto zemích ani vinaře ani konzumenty nezajímá, jestli má víno nějaký přívlastek, jestli se jedná o pozdní sběr nebo výběr z hroznů, ale klade se zde důraz na to, odkud dané víno pochází. Každá vinařská oblast má své odrůdy, které se pěstují na konkrétních místech, kde se jim daří nejlépe. Proto vy víte, že když si koupíte Barolo, bude se vždy jednat o víno z Piemontu z odrůdy Nebbiolo, které bude mít své charatkeristické znaky. Stejně tak jako vína z francouzského Bordeaux nebo třeba španělské Riojy. Románský systém navíc vyzdvihuje důležitost a jedinečnost jednotlivých viničních tratí podle kvality – takže se na láhvi francouzských vín můžete setkat třeba s označením Premier Cru nebo Grand cru, případně DOC, DOCG v Itálii apod. Románský systém je pro pochopení daleko komplikovanější, neboť každá země, která tento systém používá má svá vlastní pravidla hodnocení apelací a viničních a narozdíl od systému germánského není jednotný.

Obdobou apelačního systému u nás v ČR je tzv. VOC – Vína originální certifikace. Systém VOC se také snaží vyzdvihovat konkrétní odrůdy z konkrétních oblastí. Není však tak propracovaný jako systém románský, neboť první VOC v České republice (VOC Znojmo) bylo založeno teprve v roce 2009.

Dává tedy jednoznačně daleko větší smysl systém Románský, který se dívá primárně na lokality, jednotlivé vinice a celkově je pro daná vína podstatný Terroir toho místa. Není totiž důležité, jak sladké byly hrozny ale jak byly fenologicky zralé. Sladké se nerovná zralé. Pro nás je důležité si uvědomit, že pokud je na láhvi napsáno “pozdní sběr” nám neřekne o víně zhola nic. Takže nevybírejte vino podle přívlastku, přístup vinaře je mnohem důležitější! Může vám stejně tak chutnat Premier Cru Bordeaux jako s láskou udělané Moravské zemské víno moravského vinaře.